Rubíny dostaly jméno podle své nápadné barvy (latinsky rubeus - červený) a od starověku jsou mezi všemi drahokamy nejvýše ceněny pro svou barvu a vzácnost výskytu.
Rubín patří k nejvzácnějším drahokamům. Vyskytuje se v přírodě velmi vzácně a čisté kameny nad 1 karát jsou ojedinělé, takže dokonalý rubín je obvykle ceněný výše než stejně velký diamant. Rubíny výborné kvality a nad 20 karátů jsou považovány za unikáty. O ohromné vzácnosti rubínů svědčí i fakt, že za posledních 150 let bylo vytěženo celkem cca 500 „obřích diamantů“ o hmotnosti i přes 300 karátů, zatímco rubínů jen 2 kusy dobré kvality (např burmská Big mumma).
Typicky červené "rubínové zabarvení dává kamenu příměs chrómu. Podle jeho obsahu barva rubínů kolísá od světle růžové až po nafialovělou. Dokonce i na jednom kamenu se může zbarvení měnit formou paralelních pruhů.
Nejvýše jsou ceněny stejnoměrně probarvené kameny barvy "holubí krve", tj. s cca 2 % příměsí oxidu chrómu.
Pro rubíny, stejně jako pro další korundy, je typická změna barvy při otáčení kamene. Tento jev se nazývá pleochroismus a je vyvolán složitým štěpením světelného paprsku.
Velice pěkné efekty vznikají v případech, kdy rubínový krystal prorůstají ultrajemné, vláskovité krystalky „sagenitu“ (rutilu). Když tyto rutilové jehlice srůstají v jednom bodě, vytvářejí podobu šesticípé hvězdy. V těchto případech se drahokam označuje jako asterický. Jeho cena může závratně růst. Vysoce ceněné jsou i kameny - kočičí oko - jejichž kolébavý lesk způsobují opět vláskovité krystaly rutilu, které jsou však rovnoběžné a tvoří uvnitř krystalu jakoby pramínky a pásy.
Drahokamy s rutilovými vrostlicemi se vždy brousí jako mugle. Pro čisté kameny je většinou určen brus briliantový, a oba druhy se vsazují do zlata.
Šperky s pravým rubínem jsou nápadné zejména v silném slunečním světle, kdy kameny díky UV záření „hoří“ jasně červenou barvou. Jedním ze způsobů, jimiž se určuje pravost rubínů, je právě luminiscence v ultratialovém světle, kdy rubín zazáří nápadně červenou barvou. Luminiscencí se liší od ostatních přírodních drahých kamenů podobného zbarvení, kterými se často imituje. Nejčastěji to bývá spinel a rubelit. Dnes však není ani toto určování a odlišování díky dokonalým syntetickým imitacím stoprocentní.
Největší známé rubíny zdobí jako symbol Krisotvy krve královské koruny nebo jsou uloženy ve státních sbírkách. Například v Britském muzeu je vystavený rubín Edward o hmotnosti 167 karátů. Jeden z největších rubínů světa zdobí korunu perského šáha a traduje se, že rubín velký asi jako holubí vejce je v jedné soukromé sbírce v Indii. V soupisu unikátních rubínů byla však i řada kamenů jež se za rubíny pouze vydávaly… po staletí uváděn i rubín (nově v něm rozpoznán rubelit) z české svatováclavské koruny; má hmotnost asi 250 karátů a je alespoň největším rubelitem ve šperku na světě.
Označení rubín je dodnes všeobecně užíváno pro většinu červených kamenů dokonce ti i ve zlatnických obchodech, kde se ale většinou prodávají šperky se syntetickými rubíny a z přírodních kamenů to bývají obvykle rubelity nebo spinely. O vzácnosti kamene nám lecco napoví i cena šperku. Prsten s rubínem o hmotnosti 1 karátu je podstatně dražší než se stejně velkým diamantem.