Olivín

     Drahokamová odrůda olivínu – chryzolit je dobře známa již od starověku, kdy se intenzívně těžil na ostrově Topazos v Rudém moři. Tato lokalita však postupně upadla v zapomnění a tak se po celý středověk olivíny získávaly na svazích Kozákova. Jedná se tedy vedle pyropu o jeden z nejpůvodnějších českých drahokamů a první zmínku o jeho získávání podává již v roce 1609 Boetius de Boot, lékař na dvoře Rudolfa II. Olivín se ve středověku díky své jemné světlezelené barvě těšil veliké oblibě. Největší český broušený olivín pochází z kamene nalezeného v roce 1910 a má po vybroušení váhu 15,67 ct.
     V roce 1900 bylo znovuobjeveno klasické naleziště na ostrově Zabarjad (St. Jones) v Rudém Moři. Olivíny zde byly těženy s přestávkami až do druhé světové války, kdy byla těžba ukončena a k jejímu obnovení dodnes nedošlo.
     Olivíny ze Zabarjadu jsou dokonale vykrystalované, s vysokým skelným leskem a dosahují velikosti 2 – 4 cm, vyjímečně až 10 cm. Jedná se o vynikající surovinu, ze které byl vybroušen brus o velikosti 46,5 x 40,4 x 23,2 mm a váze 346,45 ct.
     V 90. letech bylo v Pákistánu objeveno nové naleziště drahokamového olivínu Suppat Narran. Zdejší olivíny se co do velikosti blíží zabarjadským, dosahují velikosti do 5 cm a srůsty několika jedinců mohou přesáhnout i 10 cm. Zdejší olivíny nejsou ani zdaleka tak dobře vyvinuty jako ty ze Zabarjadu, mají zaoblené hrany a matné plochy. Také brusy z nich vznikají menší.
     V poslední době se na trhu objevují i kvalitní olivíny z Myanmaru (Barmy).
     V České Republice se dnes olivín vyskytuje zejména ve Smrčí a Rovném u Semil, kde se v čedičích nacházejí olívinovcové koule. Ty se skládají téměř výhradně z olivínu a pyroxenů a rozpadají se na jednotlivá drobná zrna. Běžná velikost výbrusů našich olivínů je 1 ct, vzácněji se vyskytují kameny o váze 2-3 ct. Surovina, ze které se dá vybrousit kámen o velikosti 3 ct a více je dnes spíše vyjímečná.
     Olivín je měkčí než křemen a nehodí se do šperků, které trpí otěrem. Nejčastěji se brousí do tvaru tabulkovce, nebo stupňovce, méně často do briliantu.
     Původ broušených olivínů se dá určit podle drobných inkluzí. Pro olivíny ze Zabarjadu jsou typické žlutočervené až červené inkluze biotitu, olivíny z Pákistánu obsahují často drobné jehličky ludwigitu a pro olíviny z Myanmaru jsou typické mikroskopické shluky inkulzí hematitu hnědé barvy.